ROZDĚLENÍ VÍN PODLE DRUHU A KVALITY

Tichá vína – Rozdělení tichých vín

 

Stolní víno

Stolní víno je víno, které může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem. Bývají vína lehčí se 7-11 % obj. alk., méně extraktivní, vhodná k běžnému stolování.

Zemské víno

Zemské víno je stolní víno splňující následující požadavky:

  •         Je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd.
  •         Výnos na vinici nesmí překročit 12 t/ha.
  •         Cukernatost hroznů musí být min. 14 °NM.
  •         Na rozdíl od stolního vína může být označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno.

Jakostní víno

Na výrobu mohou být použity pouze tuzemské hrozny z vinice pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Výnos nesmí překročit 12 t/ha a cukernatost hroznů musí dosáhnout min. 15 °NM. Víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), a to buď jako:

Jakostní víno odrůdové – víno vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše 3 odrůd, které musí být na seznamu odrůd pro výrobu jakostních vín.
Jakostní víno známkové – víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín.

Jakostní víno s přívlastkem

Hrozny na výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena SZPI. U vín s přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu.
Víno může být vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd. Pokud podíl jednotlivých odrůd je min. 15 %, lze je uvést na etiketě v sestupném pořadí. Vína s přívlastkem se dělí na jednotlivé druhy:

Kabinetní víno

Jakostní víno s přívlastkem – kabinetní víno je kategorie vín vzniklých z moštů, které dosáhly 19-21 ° NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.

Pozdní sběr

Jsou to vína, u nichž byla sklizeň hroznů v pozdějším termínu, teprve když cukernatost hroznů dosáhne 21-24 °NM. Bývají to kvalitní, extraktivní, suchá či polosuchá vína.

Výběr z hroznů

Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na 24-27 °NM. Bývá to víno plné, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.

Výběr z bobulí

Název přívlastkového vína vyrobeného z vybraných hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt obsahoval alespoň 27 °NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína.

Výběr z cibéb

Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na vinici na min. 32 °NM. Takto vyzrále hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na hrozinky – cibéby. Bývá to víno velmi extraktivní, sladké, vzácné a proto drahé.

Ledové víno

Stejně jako ostatní vína s přívlastkem je lze vyrábět pouze po ověření cukernatosti SZPI. Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň – 7 °C a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27 °NM cukernatosti. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů. Ledová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná a proto drahá.

Slámové víno

Název vína s přívlastkem, které vzniklo z hroznů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců po sklizni na slámě či rákosu, nebo byly zavěšeny v dobře větraném prostoru. Tím se odpaří část vody z bobulí a koncentruje se obsah extraktivních látek. Pro takovou výrobu se musí nechat hrozny dobře vyzrát a nesmějí být poškozené. Většinou se užívá hroznů bílých odrůd. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná a proto drahá.

 

Rozdělení tichých vín podle obsahu zbytkového cukru

Suchá

Víno, které prokvasilo na nízký obsah zbytkového cukru, který smí obsahovat:
a) max. 4 g/ zbytkového cukru na litr nebo
b) max. 9 g cukru v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 2 gramy nebo méně.

Polosuchá

Vína se zbytkovým cukrem, který je větší než nejvyšší hodnota stanová pro vína suchá, ale nepřesahuje 12 g v litru vína


Polosladká

Obsah zbytkového cukru ve víně je větší než nejvyšší hodnota stanová pro vína polosuchá, ale dosahuje nejvýše 45 g na 1 litr

Sladká

Vína s vyšším obsahem zbytkového neprokvašeného cukru a to jak senzoricky tak analyticky. Zpravidla se jedná o vína speciální, určená pro dlouhé zrání. Obsah alkoholu je u našich tichých sladkých vín nižší (7-11%, toto je časté u vín slámových, ledových či bobulových výběrů). Dle legislativních předpisů se jedná o víno se zbytkovým cukrem ve výši nejméně 45 g na litr.

Mešní víno

Všechny vína s přívlastkem, která dosáhla nejméně 20 st. NM, ve vínech nejsou žádné přidané látky (cukr, barviva a další).

VÍTE, ŽE …

Světová výměra vinic

Světová výměra vinic k roku 2015 je dle údajů OIV 7,5 mil. ha. Výměra vinic v Evropě je přes 4 mil. ha. Výměra vinic v České republice je přes 17 tis. ha.. Z globálního hlediska zaznamenala v posledním desetiletí největší rozmach výsadby vinic Čína, Evropa od r. 2000 snížila výměru vinic o více jak 300 tis. ha.. Nejvíce vína se vyrobí v Itálii, která vyrobí téměř pětinu světové výroby vína (Itálie vyrobí na 1 obyv. přes 80 litrů vína). A to přes fakt, že má až třetí největší výměru vinic. Tři největší výrobci vína vyrobí téměř 50% vína na světě a čtyři největší výrobci téměř 60%.

 

 

KLASIFIKACE FRANCOUZSKÝCH VÍN

Klasifikace francouzských vín

Francie v roce 1935 založila INAO – Institut National des Appelation d’Origine (Národní institut potvrzování původu), jehož úkolem je zavést a spravovat systém kontroly původu a kvality vín v celé zemi. V třicátých letech bylo hlavním úkolem Institutu navrhnout zeměpisná vymezení apelací a zajistit dodržování daných předpisů.

Francouzský zákon rozděluje francouzské víno do čtyř kategorií, dvě z nich můžeme shrnout do skupiny stolní víno, další dvě kategorii spadají pod víno vyraběné v určitém regionu (QWPSR – Quality Wine Produced in a Specific Region). Dále pro francouzské víno existuje páté specifické označení, které se používá pro nejkvalitnější víno z vybraných oblastí.

1.8.2009 zavedla Evropská unie nové označování vín. Podle těchto nových regulí by se postupně vinaři, kteří dnes využívají označení AOC, měli podrobit novému schvalovacímu procesu, aby získali označení AOP (Appellation d’Origin Protegée). Vinaři, kteří mají možnost užívat označení AOC, ale neprojdou úspěšně schvalovacím procesem pro AOP, ztratí právo vyrábět vína AOC. Pokud vinařství splní podmínky pro AOP, zůstane jim možnost mít zároveň označení AOC. Vína, která jsou dnes označována jako vin de pays, by měla projít podobným procesem a budou označována jako IGP (Indication Geographique Protegée). Pro kategorii stolních vín by se mělo zažít označení Vin de France, které bude zahrnovat vína bez geografického vymezení ((vins sans indication géographique). Velkou změnou je, že za určitých podmínek je možné i na Vin de France uvést odrůdy a ročník.

V nejbližších letech se budeme setkávat se starým i s novým označením. Samotné INAO uvádí, že AOC, Vin de Table, Vin de Pays jsou francouzské kategorie, zatímco IGP, Vin de France a AOP jsou kategorie na evropské úrovni.

Vin de Table (nově Vin de France)

Vin de Table jsou veškerá stolní vína bez označení odrůdy a původu. Na etiketách najdete pouze označení “Produce of France”.

Jsou určena pro každodenní spotřebu, téměř všechna se spotřebují ve Francii. Tato vína musí mít minimální obsah alkoholu 8,5% a musí být vyrobena z hroznů vypěstovaných ve Francii.

Do této kategorie patří cca 40% veškerého vína vyrobeného ve Francii.

Vin de Pays (nově IGP)

To jsou již kvalitativně lepší vína než Vin de Table, mají vyznačený původ a individuální charakter.

Zastupují určitou oblast a jsou spojena s charakteristikami jedné nebo více odrůd révy. Většina vín se spotřebuje ve Francii, ale dnes se i úspěšně vyvážejí do řady evropských zemí.

Platí pro ně už určitá omezení, ale předpisy nejsou tak přísné jako pro vína ve vyšších kategoriích, což umožňuje experimentujícím vinařům vyrábět vína podle svého vkusu bez omezení normami AOC.

Tvoří 14,5% z celkové roční produkce francouzských vín.

VDQS (Vin De’ limité de Qualité Supérieure) (tato kategorie by měla zaniknout)

Jde o přísně kontrolovaná vína s vyššími limity produkce než AOC. Kvalitou se velmi blíží vínům AOC.

Před zařazením do této kategorie musí být posouzena komisí odborníků, každé takové víno má ochrannou známku s kontrolním číslem, které se uvádí na etiketě vín, kterou jsou prodávána přímo ve Francii.

Řada vín je z této kategorie postupně přeřazována mezi vína AOC. Podíl na roční produkci se snižuje, v současnosti je okolo 1%.

AOC (Appellation d’ Origine Contrôlée) (nově AOP)

Toto označení nesou všechna nejkvalitnější francouzská vína. Tato vína jsou vyráběná uvnitř jedné zeměpisné oblasti, v které půda, klima, zastoupení odrůd a další prvky jako minimální obsah alkoholu, omezení výše sklizně, způsob řezu, hustota osázení apod. zaručují originalitu, autentičnost a kvalitu vína.

INAO přísně kontroluje původ, odrůdy, množství produkce, pěstitelské metody, techniky zpracování a kvalitu produktů.

Vína AOC tvoří asi jednu třetinu produkce francouzských vinařství.

Premier Cru, Grand Cru

Slovo „cru“ je odvozené od slovesa „croitre“ = dařit se. Jde o úřední ohodnocení nejlepších vinic v určitých oblastech Francie. Vin de cru je víno z určitých přesně definovaných vinic se zaručenou vysokou kvalitou. Samotný systém klasifikace Cru je složitý, neplatí pro všechny oblasti a může být v jednotlivých oblastech modifikovaný. Například v regionu Bordeaux existuje systém značení kvality, které se dělí na jednotlivé Crus Classés. Haut – Médoc, který je na levém břehu řeky Gironde klasifikuje 1-5 Cru + Cru Bourgeois (6. neklasifikované Cru). Pravý břeh s hlavními oblastmi St. Émilion a Pomerol mají vlastní apelační systémy. Obecně lze říct, že vína bývají rozdělena do 5 tříd: : l Cru Classé – Premiers Crus, 2 Cru Classé – Seconds Crus, 3 Cru Classé – Troisiemes Crus, 4 Cru Classé – Quatriemes Crus, 5 Cru Classé – Cinquiemes Crus.

ŠPANĚLSKO – VINAŘSKÉ OBLASTI, KLASIFIKACE VÍN

Španělsko – vinařské regiony

Španělsko patří bezesporu mezi vinařské velmoci a dějiny španělského vinařství sahají až do třetího tisíciletí př.n.l. Jeho historie je však velmi pohnutá, několikrát téměř zaniklo. Geografické podmínky pro pěstování vína jsou, a vždy byly, ve Španělsku ideální. Na klima má vliv především obrovská plošina známá jako Meseta Central. Některé záznamy hovoří až o šesti stech odrůd, které se ve Španělsku pěstují, ale většina produkce je zaměřena na 20 odrůd. Jmenujme alespoň bílé Airen, Albarino a Verdejo, červené pak Tempranillo, Carinena a Garnacha. Mezi hlavní hlavních vinařské regiony patří Rueda, Priorat, Toro, Rioja, Navarra a další.

Španělsko má množství různých vinařských oblastí, více než polovina vlastní klasifikaci Denominación de Origen (DO). Dvě vinařské oblasti – Riojaa Priorat – vlastní nejvyšší stupeň DOCa.

Španělské vinařské oblasti: Abona, Alella, Alicante, Almansa, Arabako Txakolina, Arlanza, Arribes, Bierzo, Binissalem / Mallorca, Bizkaiko Txakolina, Bullas, Calatayud, Campo de Borja, Cariñena, Catalunya, Cava, Cigales, Conca de Barberà, Condado de Huelva, Costers del Segre, Dehesa del Carrizal, El Hierro, Domino de Valdepusa, Empordà -Costa Brava, Finca Elez, Getariako Txakolina, Gran Canaria, Jerez-Xérès-Sherry, Jumilla, La Gomera, La Mancha, La Palma, Lanzarote, Málaga a Sierras de Málaga, Manchuela, Madrid, Méntrida, Mondéjar, Monterrei, Montilla-Moriles, Montsant, Navarra, Pago Guijoso, Penedès, Pla del Bages, Pla i Llevant (Mallorca), Priorat, Rías Baixas, Ribeira Sacra, Ribeiro, Ribera del Duero, Ribera del Guadiana, Ribera del Júcar, Rioja, Rueda, Somontano,Tacoronte Acentejo, Tarragona, Terra Alta, Tierra de Léon, Tierra del Vino de Zamora, Toro, Utiel-Requena, Valdeorras, Valdepeñas, Valencia, Valle de Güimar, Valle de Orotava, Ycoden-Daute-Isora, Yecla, Vinos de Pago, Pago Señorío de Arinzano.

Rioja – nejznámější vinařská oblast Španělska, která v roce 1991 získala nejvyšší stupeň národního ocenění DOCa. Tato vinařská oblast produkuje velmi kvalitní, zejména červená vína. Tato vinařská oblast je ovlivněna středozemními vlivy i vlivy Biskajského zálivu a leží na horním toku řeky Ebro. Vinařská oblast se dělí na tři regiony: Rioja, Navarra a Jižní Baskicko.

DĚLENÍ ŠPANĚLSKÝCH VÍN PODLE DRUHU ZRÁNÍ

  • Joven – označení pro mladá španělská vína, která se uvádějí na trh prvním nebo druhým rokem po sklizni a jsou určena k okamžité spotřebě. Vína si uchovávají charakter odrůdy, svěžest i ovocnost.
  • Cosecha (Semi Crianza) – víno s vyšší kategorií zrání. Víno může zrát i několik měsíců v barikových sudech a následně v lahvi.
  • Crianza – znamená metodu zrání v sudu. Toto označení se týká červených španělských vín z vybraných hroznů, která zrají minimálně  6 až 12 měsíců. Poté vína zrají několik měsíců v lahvích.
  • Reserva – označení pro červená španělská vína z nejlepších ročníků, která zrají minimálně 12 měsíců v barikových sudech a následně další měsíce v lahvi. Na trh se červená vína s označením Reserva uvádějí po dosažení věku tří let.
  • Gran Reserva – vybraná červená španělská vína z výjimečných a nejkvalitnějších ročníků, která zrají minimálně 24 měsíců v dubovém sudu a poté ještě několik let v láhvi. Červená vína takto zrají nejméně 5 let.
  • Fermentado en barrica – označení pro zrání bílých vín v barikovém sudu, což je obdoba crianza, reserva a gran reserva u červených vín.
  • Cava – šumivé víno (sekt) vyráběný tradiční „šampaňskou metodou“ dvojího kvašení v láhvi. Není od věci, že zhruba 90 % celé španělské produkce cavy se vyrobí v Katalánsku. Tradiční kupáží cavy je Xarel-lo (výraznější kyselinky a alkohol), Parellada (výrazné aroma květin) a Macabeo (ovocné tóny chutí). Označení cava však mohou nést i jiné, méně tradiční nebo moderní kupáže.

KLASIFIKACE ŠPANĚLSKÝCH VÍN

  • VdM – Vino de Mesa – Stolní víno bez uvedení odrůdy, jen rozdělení na červené víno (vino tinto) a bílé víno (vino blanco). V této kategorii mohou být velmi kvalitní vína, která nemohla získat vlastní denominaci (DO, DOC) z důvodu malého rozsahu území nebo objemu produkce.
  • VdMde – Vino de Mesa de – Stolní víno je „vyšší“ podkategorie typu Vino de Mesa, kde se uvádí i původ vína.
  • VdlT – Vino de La Tierra – Víno „ze země“ (zemské víno). Je uvedena odrůda, odpovídá francouzskému označení Vins de Pays de Zone. Užívá se u vín, která mají dostatečný místní styl a charakter, jsou typická, zvláštní a osobitá.
  • D.O. – Denominacion de Origen – Víno z určité konkrétní oblasti. Zaručuje vyšší stupeň kvality a záruky, je uvedena odrůda. Odpovídá Apellation d Origin Controleé (AOC) ve Francii nebo označení DOC v Itálii
  • D.O.Ca – Denomina­cion de Origen Calificada – Víno z určité konkrétní oblasti klasifikované. Nejvyšší oficiální klasifikace. Označení je podobné italskému Denominazione di Origine Controllata e Garantita (DOCG). Prvním regionem patřícím do této kategorie byla Rioja v roce 1991.